EN
SK
CZ
HU
DE
Steve O'Dwyer: Stále chci vyhrát víc, trofejí nikdy není příliš mnoho
Jak se ti hraje letošní EPT Prague? Hrál jsi zde kromě Main Eventu i něco jiného?
„Hrál jsem všechny High Roller turnaje, bohužel neúspěšně. Takže teď bych potřeboval dobrý výsledek. Zatím to jde dobře (pozn.red. Steve skončil v ME na 19. místě za €36.780)“
Dokážeš se po těch neúspěšných High Rollerech stoprocentně soustředit?
„Ale ano. Pro mě jsou EPT Main Eventy velmi speciální, mám je rád. Bez ohledu na buy-in se v nich vždy snažím hrát nejlépe jak umím. Už jsem nějaký čas na vrcholu PS Live All Time Money listu, a chtěl bych si to udržet.“
Zdá se, že EPT má ve tvém srdci opravdu speciální místo.
„Ano, určitě. Podle mě je to jeden z nejlépe organizovaných festivalů na světě. Má dlouhou téměř dvacetiletou historii. Mám zde rád lidi i všechna místa, kde se EPT uskutečňuje. Podobně speciální je pro mě i Triton, to jsou dva turnaje, které si nikdy nechci nechat ujít.“
Když mluvíš o těch místech, najdeš si při cestování za pokerem čas se na ty lokality trochu podívat?
„Ano, vždy se snažím si nějaký najít. Ale tentokrát ne. V Praze jsem byl na každém EPT od roku 2011, kromě loňského března, kvůli covidu. V tomto poker roomu jsem strávil hodně času, v tomto hotelu jsem strávil dohromady celé měsíce. Každý prosinec. V té době jsou i jiné velké turnaje, ale já nad tím nikdy ani nepřemýšlím a přijdu vždy do Prahy.“
Hraješ raději tyto velké Main Eventy nebo High Rolleri?
„Mám rád obojí. Na High Rollerech často hraji s mými přáteli a to mě baví, i když je v sázce hodně. I na Main Eventu na sebe vyvíjím tlak, ale je to víc uvolněné. Tyto eventy jsou dlouhé a člověk to chce vždy dobojovat až do konce. Myslím, že tohle je poprvé za asi 10 let, co jsem v Praze na Main Eventu takhle deep. V roce 2013 jsem vyhrál EPT Monaco, a nemyslím si, že jsem byl vůbec od té doby v Day 4. Je pro mě vzrušující zde hrát. Jednou bych chtěl být jedním z těch mála hráčů, kteří o sobě mohou říci, že vyhráli EPT Main Event dvakrát. Můj přítel Mike Watson vyhrál svůj druhý letos a rád bych se k němu přidal.“
V jednom rozhovoru si o sobě řekl, že jsi introvert. Ale teď říkáš, že High Rolleri hraješ rád, protože je hraješ s přáteli. Znamená to, že jsi u stolu společenský?
„Je to různé. Je jiné když hraji Triton, kde v podstatě každého znám. Komunita lidí, která hraje Triton eventy, je poměrně malá, asi 60-70 hráčů to hraje pokaždé. Znám ty lidi už přibližně 10-15 let.“
Jak dlouho vlastně hraješ poker?
„Tento měsíc mám 20. výročí. Poker jsem hrál poprvé v prosinci 2003. Live poker jsem začal hrát v roce 2007, a někteří z hráčů, které jsem poznal tehdy, se mnou hrávají stále. Jako například již zmíněný Mike Watson, toho jsem na stole poprvé potkal asi v roce 2009, což je opravdu dlouhá doba. Takže s takovými hráči na stole jsem opravdu uvolněný a tehdy nejsem introvertní. Ale když hraji například takto Main Event u stolu, kde nikoho neznám, tehdy jsem stoprocentně soustředěný a nekonverzuji.“
Lidé zvyknou na výročí bilancovat. Zamýšlíš se nad tím tyto dny?
„Teď asi před deseti minutami mě to tak napadlo, že wow, hraji už 20 let, to je šílené. Mám to poslední dny v hlavě. Před tím, než jsem v roce 2003 začal hrát, jsem se několik měsíců díval na poker v televizi. A pak jsem se v prosinci 2003 zaregistroval na Pokerstars, kde jsem měl úplně první konto.“
Co je pro tebe osobně nejhodnotnější titul, který jsi během své kariéry získal?
„Předtím jsem vždy řekl EPT Monte Carlo, ale odkdy jsem vyhrál Irish Open je pro mě nemožné si vybrat. To bylo pro mě velmi speciální a osobní, mám irské občanství a moje babička se mnou strávila prvních 15 let mého života velmi mnoho času. Potom je zde fakt, že Irish Open je druhý nejstarší turnaj na světě, po WSOP. Je pro mě opravdu výjimečné vyhrát turnaj s tak dlouhou historií. Je tak starý jako já. Sám o sobě není High Stakes, takže pro mnohé není dost atraktivní. Ale pro mě s irským dědictvím a zájmem o pokerovou historii je to speciální. Navíc to je určitě nejzábavnější turnaj, jaký jsem kdy hrál. Dokud jste tam nebyli, nelze to pochopit. Velmi doporučuji.“
O Irech je všeobecně známo, že je to národ, který se rád baví. Jsou tím tedy specifičtí i u stolu?
„Je tam velmi uvolněná atmosféra, hodně se mluví, hodně „trash talkingu“, ale dobře míněného. Lidé se tam baví. Spousta lidí popíjí, je to prostě celé více pohodové.“
Letos máš na kontě spoustu výher, jak bys to takhle ke konci zhodnotil ty?
„Pro mě je popravdě letos trochu zklamáním, cashoval jsem dost. Ale já chci každý rok vyhrát nějaký Main Event a to se mi letos nepodařilo. Vyhrál jsem dva High Rolleri, na kterých bylo docela malé pole hráčů. Jedno z toho byl Triton, což určitě je speciální, ale nebyl to Triton Main Event. Já chci vždy vyhrát víc, nikdy není příliš mnoho trofejí. Minulý rok jsem vyhrál dva Main Eventy. Vyhrál jsem Irish Open a Party Poker Main Event na Bahamách, to bylo skvělé.“
Dočetla jsem se o tobě, že v pokeru nejsi motivován penězi.
„Peníze samozřejmě potřebuji. Ale poker bych hrál pořád, i kdyby ty největší turnaje by byly za 500. Hrál bych jakékoli limity, protože mám rád hru. Naštěstí můžu hrát vysoké limity. Ale rád si zahraju leccos. Toto léto, kdy byl každý ve Vegas na WSOP Main Eventu, já hrál o play money v Japonsku v Tokiu v poker roomu mého přítele, jen kvůli promu hry. A bral jsem to stejně seriózně, jako bych hrál cokoli jiného. Mám rád hru, rád soutěžím. Je super, že můžu hrát High Stakes, ale i kdybych nemohl, pořád bych hrál.“
Máš nějakou rutinu, jakou se vedle hraní udržuješ v mentální a fyzické formě?
„Někteří lidé mají, já ne. Ano, spousta hráčů dělá jógu, běhává 5 mil... Já prostě vstanu, dám si kávu. Někdy si chodím zaplavat. Během hry moc nejím, pak jsem unavený. Ale žádná meditace a podobně.“
Máš nějakou oblíbenou pokerovou lokalitu?
„To je docela obtížné vybrat. Mám rád Monte Carlo. Tam vždy vstanu a cítím se super. Resort je tam velmi pěkný, stejně poker room. Všechny EPT zastávky jsou super, ale v Monte Carlu se cítím opravdu dobře. Triton Montenegro je také skvělý, je to tam krásné. Malý resort, ale velmi dobré jídlo, pěkná pláž. Letos byl super i Triton ve Vietnamu, je to zbrusu nový resort, lidé byli skvělí a přátelští, také je tam velmi dobré jídlo. Můj nejméně oblíbený je asi Londýn. Byl jsem tam velmi úspěšný, ale nemám rád to město. Je příliš přeplněné a špinavé.“
Pokud mám správné informace, jsi nejvýše umístěný hráč v All Time Money Listu, kterému stále chybí náramek.
„Je těžké vyhrát náramek, když WSOP už léta nehrávám. Na celé léto jsem na WSOP přestal chodit před deseti lety a nakonec mě přestali bavit i Main Eventy. Poslední jsem hrál v roce 2016. Nemám rád značku WSOP, je to tam podle mě vždy přeplněné, je to pro mě stresující hrát. Člověk často stráví spoustu času v taxících a přesunem do poker roomu. Mám rád místa jako je tohle, kde když mám break, o 20 vteřin jsem na pokoji. Pro mě to bylo těžké i v Irsku, když jsem loni musel do kasina dojíždět hodinu autem.“
Odhalil bys nám něco ze svého soukromí? Co rád děláš ve volném čase?
„Hraju videohry, koukám hodně na televizi, youtube. Mám snoubenku, příští rok se bereme. Když nehraji poker, děláme cokoli ona chce. Rádi cestujeme, trávíme spoustu času například v Japonsku.“
Otázka na závěr, jaké jsou tvé nejbližší pokerové plány?
„Příští měsíc jdu hrát event, který teprve loni začali organizovat moji přátelé z Tritonu. Festival nazvali Poker Dream a má to být něco podobného jen níž, pro lidi, kteří si Triton nemohou dovolit, ale chtěli by to také zažít. Tak tam budu hrát několik eventů v Mayalzii. Budou mít zastávku i ve Vietnamu, Filipínách a Taiwanu. Je to zábava a realizuje se to na pěkných místech. A pak mě čeká EPT v Paříži a další Triton, který bude v Koreji.“
Děkujeme za rozhovor Steve!