Výdaje na obranu přesáhnou hranici dvou procent HDP

Autor: odbor komunikace MO

Výdaje resortu obrany dosáhnou rekordních 151,2 miliardy korun, k nim náleží i výdaje na obranu státu v jiných kapitolách, které dosahují částky 8,6 miliardy. V součtu se jedná o částku 159,8 miliardy korun, která dosahuje hranice 2 % HDP, k jejímuž plnění se Česko zavázalo. Meziroční navýšení rozpočtu putuje drtivou většinou na investice do modernizace armády. Rozpočet s těmito parametry dnes schválila vláda a poslala jej sněmovně k dalšímu projednávání.

„V programovém prohlášení jsme jasně uvedli, že obrana patří mezi naše priority. A krátce po nástupu mé vlády začala nevyprovokovaná ruská agrese vůči Ukrajině, která nutnost modernizace a posílení armády jen podtrhla. Dnešní den, kdy jsme schválili rozpočet s obrannými výdaji na úrovni dvou procent HDP, je důkazem toho, že to s investicemi do obrany myslíme skutečně vážně,” uvedl předseda vlády Petr Fiala.

Růst výdajů na obranu je zásadní zejména z hlediska modernizačních projektů pro Armádu ČR, která v řadě oblastí používá zastaralé vybavení z dob Varšavské smlouvy. Rozpočet Ministerstva obrany meziročně vzroste o 39,4 miliard korun a největší nárůst ve výši 33,2 miliardy korun se projevuje v oblasti investic.

„V minulých desetiletích byla armáda vždycky tím prvním místem, kde se škrtalo. A podle toho vypadá její vybavení od uniforem až po těžkou techniku, která mnohdy pamatuje minulý režim. Dnešní schválení rozpočtu v rekordní výši nám umožní pokračovat v rozjetých modernizačních projektech, mezi nimiž bude v příštím roce především pořízení pásových bojových vozidel pěchoty CV90, které budou tvořit základ těžké brigády,” uvedla ministryně obrany Jana Černochová.

Požadavek na výdaje na obranu ve výši minimálně dvou procent HDP vyplývá již řadu let z našeho členství v NATO. Česká republika jej splní v roce 2024. Jedním z důvodů je nový zákon o financování obrany, který vešel letos v účinnost. „Kromě závazku vynakládat alespoň dvě procenta HDP také zákon jasněji definuje obranné výdaje a ukládá ostatním kapitolám rozpočtu, které s obrannými výdaji budou také hospodařit, aby nám tyto prostředky reportovaly. Díky tomu máme celkový přehled o prostředcích souvisejících s obranou státu, které jsou i v rozpočtech jiných kapitol,” vysvětlila vrchní ředitelka ekonomické sekce Blanka Cupáková.

Akviziční výdaje jsou pro resort obrany prioritou číslo jedna. Jejich součástí jsou jak investiční výdaje, tak v oblasti běžných výdajů například zakázky na pořízení munice, pohonných hmot, výstroje, dále služby servisu, údržby a oprav techniky k zajištění jejich provozuschopnosti. V příštím roce je na tyto akvizice vyčleněno 93,8 miliardy korun, což je o téměř 36 miliard korun vyšší částka než v letošním rozpočtu.

„Jsem si vědomá toho, že aktuální doba je pro řadu lidí složitá a že mají dojem, že finanční prostředky na obranu by neměly být tak vysoké. Ale obranyschopnost země je základ, na kterém stojí naše současná i budoucí prosperita. Navíc je třeba se podívat na to, kolikrát se na obraně šetřilo v uplynulých desetiletích. A takové šetření se nevyplácí, protože když bude jednou třeba, abychom tuto zemi ochránili, a my na to nebudeme připraveni, nedá se to jako mávnutím kouzelného proutku dohnat, obrana se musí budovat dlouhodobě” uvedla ministryně Černochová.

• Pozn.: Text byl 2. října 2023 upravován